Můj příběh
Patchwork je mou vášní již 18 let. Tato krásná a kreativní technika šití mi přináší radost, kterou ráda předávám dál. Kromě šití na zakázku pomáhám ženám, kterým se patchwork líbí, překonat prvotní obavy, vybrat správné pomůcky a vytvořit první krásné výrobky bez zbytečných přešlapů. Patchwork není jen o šití. Je to cesta k radosti, kreativitě a relaxaci.

Můj příběh
aneb patchwork jako cesta k radosti

Dnes si můžu sednout ke stroji, vzít do ruky krásné látky a s jistotou z nich vytvořit jedinečné patchworkové kousky. Každý steh mě uklidňuje, barvy a vzory se pod rukama mění v harmonické celky a na konci mám něco, co nejen krásně vypadá, ale i hřeje a dělá radost. Spousty domovů zdobí mé originální ručně šité dekorace, které přesně ladí s mým rukopisem. S nadšením je dávám jako dárky rodině i přátelům a učitelé na konci školního roku dostanou od mých dětí vždy krásný, originální dárek. A co je nejlepší? Tím, co miluju, si dokážu i přivydělat.
ale vždycky to tak nebylo...
Vzpomínám si, jak se mi patchwork strašně líbil, ale já nenacházela odvahu s ním začít. Jen jsem snila o tom, až se ho jednou naučím šít. Psal se rok 2007, kdy má dcerka měla 1,5 roku a já neměla žádný koníček, protože se celý den točil kolem krásných, leč mnohdy náročných mateřských povinností. Tady jsem si řekla, že musím začít objevovat kouzlo patchworku. Že pokud nezačnu teď, tak už asi nikdy.
no jo, ale jak mám začít?
Nevěděla jsem, co všechno do začátků potřebuju. Trvalo mi docela dlouho, než jsem našla ten správný šicí stroj a pomůcky, které jsem nakoupila, abych zjistila, že pomůcky stejně nikdy nebudu používat. S myšlenkou, že je sice mám doma, ale nedělá se mi s nimi dobře, spíš mě zdržují od práce, tak je nechám raději v šuplíku. A teď bych bez těchto pomocníků byla ztracená a nedovedu si bez nich práci představit

Když jsem stroj i pomůcky už měla doma, přišly na řadu látky
Pamatuji si, jak jsem si kupovala látky po 30 centimetrech. Ne proto, abych ušetřila peníze, ale abych měla co nejvíce vzorů a barev na moje tvoření. Když jsem měla vše připravené, přišla další výzva a tou byl čas. Jediný okamžik, kdy bych mohla začít tvořit, bylo po obědě, kdy jsem dala dcerku spinkat. Jenže jsem ji uspávala i hodinu, a než jsem stihla vytáhnout stroj a něco nastříhat, už byla zase vzhůru. Bylo to frustrující, byla jsem zklamaná, že zase nic nevytvořím. A já se tolik těšila.
Protože jsme bydleli na bytě , kde jsme měli v obývacím pokoji větší jídelní stůl, tak jsem si šití večer vytáhla tam a přitom jsem si mohla povídat s mým manželem. Strašně moc jsem chtěla tvořit krásné věci, ale když už jsem konečně začala, tak jsem narazila na problém, že přece polštářek, který jsem ušila vůbec nevypadá jako můj vysněný polštářek. Byl takový no jak to říct - no prostě ne moc hezky ušitý. A to jen proto, že jsem nevěděla, jak na to. Takže místo radosti z mého prvního polštářku přišlo velké zklamání a měla jsem chuť se na to vykašlat. Vzpomínám si, že jsem pak stroj nějakou dobu nevytáhla.
Chyběl mi jasný směr
V té době mi chyběl jasný směr. Kdyby tak byl někdo, kdo by mě naučil správné postupy a vychytávky, které by mi umožnily tvořit s lehkostí a radostí. Ale musela jsem si na vše přicházet sama.
Vzpomínám si, jak jsem narazila na inzerát, kde hledají právě někoho na šití patchworkových dek a polštářků. Hned jsem šla na inzerát zavolat a domluvit si schůzku.
WOOW, když jsem viděla ty mraky nádherných látek, úplně se mi zastavil dech. Dostala jsem nabídku si to vyzkoušet. Ten pocit radosti si pamatuju do teď. Na ten se prostě zapomenout nedá. Dostala jsem nastříhané látky a paní mi ukázala, jak na to. Hned ten polštářek vypadal jinak než ten můj první ušitý a já věděla, že patchwork bude moje láska na celý život. A jak to dopadlo? I když jsem mohla šít z domu, nakonec jsme se na spolupráci nedomluvili, protože z časových důvodů bych nestihla ušít požadované množství výrobků.

blížily se vánoce
Já jsem pak začala zpracovávat nakoupené látky a šít polštářky. Na vánoce našla pod stromečkem celá moje rodina krásné polštářky. Ohlasy byly úžasné. Moc se to všem líbilo. Bylo krásné pozorovat jejich nadšení.
Po novém roce jsem si jela zařídit živnostenský list a založila jsem si profil na Fleru.
Vzpomínám si, jak jsem vložila pár prvních polštářků na Fleru a když přišla zanedlouho první objednávka, jásala jsem radostí. Za dva dny jsem šla do banky zjistit, jestli přišla platba. Než jsem přišla zpět domů, měla jsem další objednávku. Tak tentokrát už cesta do banky byla za účelem vyřízení internetového bankovnictví 😊. A na fotce níže vidíte můj úplně první prodaný patchworkový povlak na polštářek.

Můj první e-shop
Začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych si založila i svůj první e-shop s názvem Nejen-patchwork a začala ho plnit nejen polštářky, ale i kapsáři a dětskými sadami, které se staly hitem. Narazila jsem na látky plné radosti od Melluzínky. Tak to bylo něco. Krásné designové látky, cenově dražší, ale moje výrobky z nich vypadaly luxusněji a tak nějak jinak . A já měla krásný koníček při mateřské dovolené a k tomu fajn přivýdělek.
čas plynul
Měsíce ubíhaly a s nimi přišla i mateřská s druhým dítětem. Tentokrát už jsem věděla, jak si čas na šití udělat – nebylo ho mnoho, ale byl. Měla jsem v tom svůj systém. Když je chuť, najde si i čas.
Když se blížil konec mateřské, stála jsem před nelehkým rozhodnutím, jestli se vrátím zpět do mého zaměstnání, nebo budu pokračovat v šítí, které jsem měla hezky rozjeté. Bála jsem se, že mě to neuživí, ale rodina mě podpořila a tak jsem mohla dělat práci, která mě naplňovala.
stěhování
V bytě už to dál s šitím nešlo zvládat. Látky a materiály už jsem neměla kam dávat.Tak jsme si koupili dům, kde jsem měla a stále mám dvě místnosti jen pro sebe. V jedné mám látky a ve druhé pracuji, nebo vlastně relaxuji, protože to nevnímám jako práci, ale jako radost z tvoření. Má tvorba se rozšiřovala o další originální výrobky jako prostírání, kabelky, pouzdra, peněženky….a já měla radost z každé jedné objednávky.
současnost
V současné době šiju stále, mám spokojené a vracející se zákazníky. Jejich milé recenze mluví za vše. Já si každé objednávky moc vážím a užívám si ten proces od vybírání barev, vzorů, přes nastříhání a vždy se těším na hotový výrobek. V poslední době jste si oblíbily památeční deky z dětských bodýček. Je to krásný způsob, jak uchovat vzpomínku na své dítě. Jak taková deka i s recenzí od mé zákaznice se můžete podívat na fotce níže.
Rozhodla jsem se své zkušenosti sdílet se ženami, které stejně jako já v minulosti neví, jak s patchworkem začít.

Pomohu vám objevit kouzlo patchworku ! ✨
Ukážu vám, že patchwork není složitý, že to může být fajn relax při mateřské dovolené, po práci, nebo fajn koníček když máte už odrostlé děti nebo jste třeba v důchodu.
Vím, jaké to je začínat – cítit nadšení, ale zároveň být zmatená z toho, co všechno je potřeba. Jaký šicí stroj je ten pravý? Jaké pomůcky jsou opravdu užitečné? Jak vybrat látky, aby k sobě ladily? A hlavně – jak si šití užít a nebýt frustrovaná z nepovedených začátků?
Proto jsem se rozhodla sdílet své zkušenosti. a ukázat vám, že patchwork nemusí být složitý. Že si s ním můžete vytvořit krásné dekorace do svého domova, obdarovat své blízké nebo si z šití udělat přivýdělek či skvělý relax po práci, při mateřské dovolené nebo když jste v důchodu.
Naučím vás:
✅ Jaký šicí stroj a pomůcky si pořídit (a co naopak nepotřebujete).
✅ Jak vybírat a kombinovat látky, aby vaše výrobky vypadaly profesionálně.
✅ Jak zvládnout základní patchworkové techniky a ušít své první kousky.
✅ Jak si sladit interiér vlastnoručně vyrobenými dekoracemi.
✅ Jak se starat o patchworkové výrobky, aby vydržely dlouho krásné.
Chci vám ušetřit čas, který jsem kdysi sama trávila hledáním správných postupů. Chci vám dodat odvahu a ukázat, že se šicím strojem můžete vytvořit něco krásného – i když jste úplná začátečnice. 💖
Jdete do toho se mnou? 🧵✨

















